Epilog

2. srpna 2009 v 11:48 | Sisa





Epilog


Je zvláštní, co všechno dokážou lidé označit za boží vůli. Spousta lidí by tak dokázala nazvat divnou náhodu, že strážmistr Bob Spencer zrovna toho večera narazil na vyděšenou a uplakanou ženu ve tvídovém kostýmku, která za ním přiběhla až do auta a vylíčila mu, že se vracela domů a uslyšela třeskot skla, že její syn dnes dopoledne zemřel (Bob to věděl, byl to koneckonců on, kdo se potloukal poblíž toho domu v jedenáct ráno) a že ona má strach, že se tam někdo vloupal, a že ona se jmenuje Ellen Marvinová a že její manžel se jmenuje Edgar a že ten je v hospodě, protože je to srab a že o ni se nemá kdo postarat a že je život strašně zkurvenej atakdále atakdále...
Každopádně ho ta žena dostrkala až ke svému domu, který měl vybité okno do obývacího pokoje. Ve sklepě se svítilo. Zřejmě zase mladí feťáci hledali něčí kapesný ve sklenicích od zavařenin, nic neobvyklého.
Když se oba ocitli uvnitř, dolehly k nim tupé zvuky a pak praskot. Znělo to odporně. Ta žena vykřikla a oči se jí zalily slzami. Zhroutila se až o minutu později, právě když vkročili do sklepa. Bob měl sice sádelnaté tělo, ale přesto byl dost rychlý, aby toho spratka odzbrojil, jak se později chlubil. Ve skutečnosti prostě vlezl do sklepa a naskytl se mu pohled na zničené nástroje a dvě velmi zohavené mrtvoly. Byli to ti chlapci, s nimiž mluvil v jedenáct dopoledne. Ještě důležitější byl ten třetí, který svíral v rukou ostrou lopatu a mlátil do jedné z nich s vřískáním Já tě zabiju!. Ještě než Bob přiběhl, mladík poklekl a pravou rukou udělal nějaké nesmyslné gesto nad hlavou jednoho mrtvého (Thomase Ipsona). Pak se prostě jen rozječel, upustil lopatu a s obličejem v dlaních sebou začal zmítat na podlaze jako oslepený. Bob s ním neměl žádnou práci.
Když ho odváděli do záchranky, neustále kolem sebe kopal a vřeštěl něco o pokušení, bohu a metalu. Buď dostane polstrovanou celu, nebo vězeňskou palandu. Anebo křeslo. Bob doufal v to poslední. Za jediný den došlo v tomto městě ke čtyřem brutálním vraždám (toho pojídače žiletek počítal taky), které měl určitě všechny na svědomí právě tenhle idiot. Byl to feťák, podle všeho. A feťákům se nikdy nemá věřit. Ani šílenství.
Boba za tenhle "hrdinský" kousek povýšili a jeho plat se konečně vyhoupl nad průměrnou mez. Jeho manželka Linda umírala na nádor a oni si do té doby nemohli dovolit operaci. Až teď. Zdálo se to neuvěřitelné, ale ti čtyři mrtví vlastně zachránili život Lindě Spencerová. Ona byla ovšem upřímnou katoličkou a tak tohle celé označovala za vůli Boží. Bob se tomu jen smál. A určitě nebyl sám.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.